Dospělost.
18. června 2020 v 17:47
|
Můj milý deníčku.. :-)))
Mám dva starší bratry a není asi na světě nic, co by mi víc dokazovalo jak se blíží ta moje dospělost. Jednak už oba založili rodinu (a já jim to neskutečně moc přeji!!) ..ale také už spolu moc nejsme a když jsme, tak už to nikdy nejsou takové ty hovory jako když jsme byli malí.
Dochází mi, že už si nikdy nesednu vedle bráchy, který zrovna hraje na pc svou oblíbenou hru a nebudu si s ním hodiny povídat. Už nikdy se s bráchou nesebereme a nepojedeme do nejbližšího kina...a co teprve to, když byl brácha smutný a já jsem nevěděla co udělat, tak jsem se s ním rozdělila o žvýkačku.
Tak trochu závidím lidem, kteří se třeba se sourozenci vidí jednou týdně, hrají třeba nějaké hry nebo se prostě skvělé baví.
Mně příjde, že ta dospělost nás úplně rozdělila.
Vděčnost.
26. května 2020 v 19:25
|
Myšlenky introverta.
Jsem neskutečně vděčná za rodinu, která mě nikdy nenechá na holičkách. Za přítele, který stojí vždy při mně. Za kamarádky, které jsou těmi nejlepšími kamarádkami pod sluncem a za život, který je i přes těžká období stále krásný.
Vděčnost je dle mého potřebná vlastnost, která lidem ukazuje, že i když se něco nedaří podle představ, tak i přesto je pořád za co děkovat. :-)
Jak v sobě vy rozvíjíte vděčnost?
Za co jste v životě nejvíce vděční?
Píšete si deník vděčnosti?
Budu ráda za každý váš komentář. Krásný den. <3
Sen.
14. května 2020 v 10:49
|
Myšlenky introverta.
Asi každému z nás se jednou za nějaký ten čas zdají sny. Veselé, smutné - kvůli kterým se můžete probudit i ubrečení nebo strašidelné, takže jste vlastně rádi, že jste se už probudili. Ale nejsou sny jako sny. Některé Vám můžou předat nějaké to poselství. Věříte v to?
Občas se totiž zdají sny, ve kterých vidíte své strachy, někdy se tam ukážou i Vaší blízci nebo třeba máte sen s někým, na koho jste mysleli ještě večer předtím.
Ale co když se vám zdá nějaký sen, který si nedovedete vysvětlit? Stalo se Vám už něco takového?
Mám více prapodivných snů, ale o jeden se s Vámi podělím. Jde o sen s babičkou. Zemřela asi v době, kdy jsem chodila do páté třídy. Byla to moje nejmilejší babička a její odchod jsem velmi, velmi, velmi oplakala.
Ale asi za týden se mi zdál sen. Sen o babičce. Nebylo by to nic zvláštního, kdyby to byl hezký sen se vzpomínkami na chvíle, kdy tady ještě byla..ale on to byl sen naopak o tom, že jsem za babičkou přišla na návštěvu a ona mě vyháněla. Chtěla jsem si s ní povídat, zeptat se jak se má, ale dostala se ke mně jen slova ať jdu, že tam nemám co dělat. Taková ale nikdy nebyla, takže mi nebylo úplně jasné, proč se chovala právě tak. Často jsem nad tím přemýšlela..
..ale až po několika letech mi to došlo..
Práce mezi lidmi.
12. března 2020 v 10:56
|
Myšlenky introverta.
Otázka: Máte to podobně, že i když jste introverti, tak vyhledáváte práci mezi lidmi? 

Řadím se mezi těžké introverty a teď jsem v práci stále mezi lidmi. Nevím, zda jsem si vybrala dobře...zda mě za chvíli z těch lidí neklepne :-D, ale je to zajímavé...protože jsem takovou práci vyhledávala vždy a nevím jak bych se cítila, kdybych musela pracovat sama. Jestli by mi zase pak nebyla na obtíž ta samota.
Teď už ale zase pociťuji občasné pobolívání hlavy, a slabost když se tady pohybuje spousta lidí. Stává se to i vám?
Těším se tedy na Vaše odpovědi.
Mějte krásný den!
Labutě.
7. března 2020 v 9:21
|
Můj milý deníčku.. :-)))
Ahoj lidí! :-)) Tak jak jste si užili páteční den? :-) My jsme byli s přítelem krmit kachňátka, dokonce připluly i dvě labutě, takže jsem stále čekala s nastraženým fotoaparátem, jestli nepřiblíží k sobě ty své hlavy a nevznikne z toho srdíčko. Nevzniklo. Byly ale velmi fotogenické. :-))
Pak jsme šli na dlouhou procházku kolem řeky a večer jsem si do notýsku lepila recepty, které bych jednou chtěla vyzkoušet. Do komentářů můžete napsat i své oblíbené recepty. Inspirace není nikdy dost. :-))
Čajový dýchánek. :-))
5. března 2020 v 20:49 | Má maličkost.
|
Můj milý deníčku.. :-)))
Zajímalo by mě, zda máte stejný názor na jednu věc - a to dávání dýška. Dnes jsem byla s kamarádkou v jedné nejmenované pizzérii a slečna servírka byla očividně trochu naštvaná, když jsme zaplatily jen to, co jsme vypily a snědly. Přitom mi přijde, že to je jen na zákazníkovi, zda je spokojen nebo ne. Neříkám, že jsme nebyly spokojené, ale nelíbí se mi, když se to bere jako samozřejmost.
Ale jinak jsme si den krásně užily. Bylo i hodně momentů, které mě rozesmály, například to, jak jsme v mnoha ohledech stejné. Říkám si, že jsme byly v minulém životě sestry, určitě ano. :-D
Mějte hezký večer. <3
Vánoce ♪
12. ledna 2020 v 18:01
Ahoj,
Vánoce jsou za námi, tak bych se Vás ráda zeptala jak jste si je užili? Byli jste hodní? :-D Snad jste si klídek doma s rodinkou pořádně užili a zobli i nějaké to cukroví.
U nás to dopadlo na výbornou, akorát to zase neskutečně uteklo..a zase až za rok..

,,Kde pracuješ?" ,,V práci." :D
11. srpna 2018 v 13:27
|
Myšlenky introverta.
Nevím jak vy, lidičky, ale já jsem neskutečně tajnůstkářská. Opravdu nevím po kom to mám, nikdo z mé rodiny takový není, možná jsou tišší, ale určitě ne tak tajnůstkářští. Snad to mám aspoň správně napsané. No..
Když mám někomu něco říct, tak si s tím dávám hodně na čas, protože se bojím, že když se například rozkřikne, že mám kluka, tak najednou mě přestane mít rád. Logika lvl 1000 Nebo dál... pokud řeknu někomu kde pracuji, tak se mě samozřejmě pokusí jít vykrást. Ano, moc se asi koukám na horory a filmy tohoto typu..
Věřím ale, že to má někdo podobně..nebo úplně stejně.
Nejhorší je to, že ani k blízkým lidem nedokážu být tak otevřená, jak bych chtěla být. Ale to se možná časem spraví. K mé smrtelné posteli si pozvu všechny mé blízké a tam jim to potřebné, co jsem jim celých 30 let chtěla říct, řeknu. Problém vyřešen.
S čím máte problém vy, drazí návštěvníci mého blogu?
Když mám někomu něco říct, tak si s tím dávám hodně na čas, protože se bojím, že když se například rozkřikne, že mám kluka, tak najednou mě přestane mít rád. Logika lvl 1000 Nebo dál... pokud řeknu někomu kde pracuji, tak se mě samozřejmě pokusí jít vykrást. Ano, moc se asi koukám na horory a filmy tohoto typu..
Věřím ale, že to má někdo podobně..nebo úplně stejně.
Nejhorší je to, že ani k blízkým lidem nedokážu být tak otevřená, jak bych chtěla být. Ale to se možná časem spraví. K mé smrtelné posteli si pozvu všechny mé blízké a tam jim to potřebné, co jsem jim celých 30 let chtěla říct, řeknu. Problém vyřešen.
S čím máte problém vy, drazí návštěvníci mého blogu?Vymazlené počasíčko. :D
10. srpna 2018 v 20:34
|
Myšlenky introverta.
Také vás už přestávají ty horka bavit?
Začínám se cítit jak v pekle...a přiroda asi také, jelikož všude, kam se podívám, tak vidím místo zeleně sušící se stéblá trávy. Jsem zvědavá jaká bude zima, když je léto tak horké. Ano, neříkám, v létě má být horko, sluníčko, třicítky, ale když už to trvá několik dnů za sebou a v práci chybí klimatizace, tak je to nepřijemné. Teda alespoň pro mě. A co teprve starší lidé nebo těhotné. Mám tedy těhotnou kamarádku která má termín v září, tudíž to pro ní není určitě žádná sranda. Když budu těhotná já, tak si to musím zařídit tak, abych byla těhotná v zimě. :D Pořád slíbí ochlazení, ale další den je pořád stejně vedro. Jsem zvědavá na sobotu, kdy má pořádně sprchnout. No a co vy? Jak se vám žije v takových vedrech? Doufám, že lépe. Že se každý den sluníčkujete a máte možnost jít i na bazén, kde se pořádně osvěžíte, protože na bazén je toto počasí opravdu ideální. Takže se mějte krásně...a používejte opalovák.

Začínám se cítit jak v pekle...a přiroda asi také, jelikož všude, kam se podívám, tak vidím místo zeleně sušící se stéblá trávy. Jsem zvědavá jaká bude zima, když je léto tak horké. Ano, neříkám, v létě má být horko, sluníčko, třicítky, ale když už to trvá několik dnů za sebou a v práci chybí klimatizace, tak je to nepřijemné. Teda alespoň pro mě. A co teprve starší lidé nebo těhotné. Mám tedy těhotnou kamarádku která má termín v září, tudíž to pro ní není určitě žádná sranda. Když budu těhotná já, tak si to musím zařídit tak, abych byla těhotná v zimě. :D Pořád slíbí ochlazení, ale další den je pořád stejně vedro. Jsem zvědavá na sobotu, kdy má pořádně sprchnout. No a co vy? Jak se vám žije v takových vedrech? Doufám, že lépe. Že se každý den sluníčkujete a máte možnost jít i na bazén, kde se pořádně osvěžíte, protože na bazén je toto počasí opravdu ideální. Takže se mějte krásně...a používejte opalovák.

Asi potřebujeme pomoct.
9. srpna 2018 v 19:53
|
Myšlenky introverta.
Ahoj, lidičky.
Nevím, zda někdo četl tento článek, ale dnes jsem na internetu našla, že někde v Dubí na koupališti malý Rom topil malou holčičku, přišla k nim mamka té malé holčičky, oni se do ní začali navážet a kdyby nebylo kluka, který jich začal bránit, tak by to s nimi dopadlo asi bídně. A kdybyste viděli fotky toho kluka...proboha, snad ani né dvacetiletý, žádné svaly a na obličeji plno modřin. Je mi ho fakt líto, protože v dnešní světě se už něco takového moc často nevyskytuje..nelíbí se mi, jak se už dnes vůbec nedrží pohromadě. Oni to umí, ale co my? Ano, mám pusu plnou keců, ale také sama nevím co bych udělala já. Jen mi to příjde prostě neskutečně nefér. Myslíte, že už je ale na nápravu pozdě? Co byste dělali v takové chvíli vy?